Výchova II.
Bolest je ještě horší než si uměla představit. Každá další rána je ještě horší. Bolestí nekřičí, ale řve! Lomcuje jí vztek, ponížení i strašná bolest na zadečku. Je ráda, že má výprask za sebou. Jenže omyl. „Couro, ty nevíš, že když se tvůj pán namáhá s tvým výpraskem, tak je tvá povinnost si rány nahlas počítat a za každou poníženě poděkovat?“ Dívá se, jako by mu nerozuměla nebo neslyšela