Flattr v Česku: je čas pro „tradiční“ média?

Minulé úterý jsem měl již potřetí čest vystoupit na Českém internetovém fóru. V roce 2008 jsem v kontextu amerických voleb tvrdil, že občanský aktivismus a sociální média zásadně mění politický marketing, loni to samé o zpravodajství a společenské sebeorganizaci na příkladu arabského jara a hnutí typu Occupy a letos se dostal k financování médií a kreativní tvorby vůbec hovoříc o mém oblíbeném Flattru. Zpětně jsem si uvědomil, že se – aniž by v tom byl vědomý záměr – stále točím okolo stejných témat. Pouze kvalita prezentací se postupně trochu zlepšuje, jak se začínám kamarádit s Powerpointem. 🙂 Zde je teda ta poslední, s patřičným komentářem.

Má role na CIFu letos byla trochu odlišná. S příspěvkem vztahujícím se k dobrovolným příspěvkům na internetový obsah totiž vystoupil také (podle reakcí na Twitteru skvělý) František Fuka a především přímo švédský CEO Flattru Linus Olsson. Možná tak vůbec poprvé (?) konference hostila významného zahraničního přednášejícího a získala trochu globální perspektivy. Osobně jsem neměl čas si s Linusem více než jen potřást rukou a krátce pohovořit. V příštích dnech by však měly být publikovány dva rozhovory, které v Praze stihl pořídit, tak jej budete moci posoudit sami. 🙂

Budoucnost žurnalistiky je růžová, ale peníze jsou stále potřeba

Co Flattr je a jak jsem se k němu dostal, jsem zde popsal již před rokem. Po půlročním pasivním oťukávání a příspívání pár eur dvěma oblíbeným blogům jsem – místo učení se na státnice – sepsal krátký vysvětlující spot a začal se zajímat, jak této službě aktivně pomoci v rozvoji na českém internetu. Věřím totiž, že financování tvorby je důležitý oříšek k rozlousknutí. Digitalní revoluce obnažuje absurditu vytváření umělých překážek šíření tvůrčích děl a informací (ať už novinových článků, akademických studií nebo filmů a písniček). Pokud jsou náklady na distribuci tvůrčího obsahu nulové, je absurdní, aby jakýkoliv uživatel byl odmítnut pouze proto, že nemůže či není ochoten zaplatit jakousi napevno stanovenou univerzální cenu.

Zároveň však příjmy z inzerce všem médiím razantně klesají a nezdá se, že by tento trend měl být v nejbližší sobě zvrácen. Je zpravodajství ohroženo? Nevidím to tak černě. Sociální média a občanská žurnalistika výrazně zlevnily a zjednodušily šíření informací i práci klasického novináře. Všechna média čelí tlaku na snižování nákladů a s ním spojené poptávce po povrchnosti. Přesto jsem přesvědčen, že o čemkoliv vás zajímá, můžete mít díky internetu a sociálním médiím daleko lepší přehled, než v době před údajným “úpadkem” novin. Prostor uvolněný novináři svižně zaplňují lidé s jiným profesním zaměřením. Nemají žurnalistické vzdělání, ale disponují znalostmi a motivací věnovat se do hloubky tématům, která jsou pro novináře z profese pouhou rutinou a obživou. Nostalgie stranou: od Tour de France přes komunální politiku v Krně až po situaci v Sýrii lze na internetu najít daleko více detailů a informací, než o čem by se nám mohlo kdy z papírovch médií zdát.

Přesto je jasné, že kvalitní tvorba není zadarmo. Pouhé potěšení a vedlejší zájmy nemusejí být vždy dostatečnou motivací a je na každém z nás položit si otázku, jak moc nám na zachování kvalitní novinařiny a kvalitní tvorby vůbec záleží a jak se o ně postarat. Možným řešením je jednoduchý systém, jak dobrovolně ocenit autora článku, písničky, básně… prostě čehokoliv skvělého. Čehokoliv, co možná neprodá statisíce výtisků a hafo reklamy, ale přesto je důležité, že vzniklo. [slajdy 1-2]

Jak Flattr funguje

Zde přichází do hry Flattr. Jako čtenář si nastavíte měsíční částku, kterou chcete do kvalitního obsahu investovat, klikáním na Flattr tlačítka označujete věci, co vás zaujaly a na konci měsíce se částka rovným dílem rozdělí mezi autory všech oflattrovaných věcí. Prostě takové lajkování, ale s reálným dopadem.  [slajd 3] 

Měla by ale o Flattru začít přemýšlet i tradiční česká média?

Nepřekvapivě tvrdím, že ANO. Flattr zatím zkouší především blogeři, “korporátní” média jsou vůči podobným experimentům přirozeně opatrnější. Věřím však, že to je chyba a že čas pro Flattr nastal teď. Důvody jsou čtyři.

1. Lidi přispívat baví
2. Flattr se v Česku rychle rozvíjí
3. Přidat tlačítko je hračka, žádný závazek
4. Komunita českých příznivců umí pomoci a poradit

[slajd 4]

1. Proč by lidé platili dobrovolně, když neplatí z donucení?

Drtivá většina skeptiků opakuje prostý, zdánlivě neprůstřelný argument. Když nefungují různé modely placených zdí, proč by lidé měli být ochotni platit sami od sebe? Na tuto otázku není jednoduché odpovědět. Zároveň se však ukazuje, že právě tohle lidé často dělají! Příkladem může být můj malý experiment na Lupě. Za článek Jak se změní média? Noviny kupovat nebudeme, budoucnost žurnalistiky je ale růžová jsem nepřijal žádný honorář, ale nechal čtenáře, aby mě ocenili flattrem. Přesto jsem nakonec vydělal přes 45 euro díky 35 přispěvatelům. Přibližně stejně, kolik by mi bývala Lupa zaplatila. Tento experiment lze napadnout z mnoha úhlů. Možná šlo o specifickou a neopakovatelnou situaci, možná jsem využil příznivců Flattru toužících ukázat efektivitu této služby. Ale ať je to jak chce, jeden fakt je neoddiskutovatelný. Někdo mi za obyčejný článek byl ochoten darovat přes 1000 Kč a když mu Lupa dala možnost, také to udělal. Polovina lidí si přitom kvůli tomuto daru založila Flattr účet a polovina z těchto začala flattrovat i jinde. Co je k tomu vede? Mohu soudit pouze z vlastního prožitku.

Věřím, že primární motivací je klasická touha zanechat za sebou stopu. Ne všichni máme na něco talent, ale všichni máme peníze. Když můžeme podpořit vznik něčeho cool, nestáváme se také tak trochu cool? Sebemenším příspěvkem nadílo si jej mohu tak trochu přivlastnit – a oprávněně. Nakonec nerozhoduje, kdo daný článek napíše nebo kdo složí danou písničku. Vznik je výsledkem týmové práce a financování je její důležitou součástí. Peníze jsou také nejlepším nástrojem hlasování. Každým flattrem zvyšujete šanci, že určitý autor či médium bude v podobné tvorbě pokračovat, hlasujete, co se vám líbí víc a co se vám líbí méně. Konečně každý touží po svobodě se sám rozhodnout a každý dává přednost důvěře před diktátem. [slajdy 5-7]

Proč je model “zaplať kolik chceš” lepší než placené zdi?

Stále znovu se vracejícím nápadem jsou různé polopropustné placené zdi. Jak jsou média tlačena ke zdi snižujícími se příjmy z inzerce, zdá se povinná platba za obsah jediným řešením, jak ze čtenářů vytěžit více peněz. Věřím, že to je stejným omylem v roce 2012 jako před 10 lety. Placené zdi jsou zlo a nemají na internetu šanci.

Důvody jsou minimálně tři. První je jasný – kdo chce kupovat zajíce v pytli? Kolik lidí by si tak asi zaplatilo za přístup k mému článku na Lupě, kdyby z něj viděli jen titulek a nějaký krátký výtažek? S pravděpodobností hraničící s jistotou by to byla nula. Mých pár hodin práce by nebylo nikomu užitečných a já bych si nic nevydělal. Nejdůležitější důvod je však jiný. Přispívám na to, co se mu líbí. Platím za to, co potřebuji. Spoluprovozoval jsem malý fantasy komunitní server. Uživatelé se pravidelně skládali na zaplacení domény, hostingu atp. Sami od sebe, bez jakékoliv protihodnoty. Po čase převážil pocit, že bychom těmto lidem měli něco poskytnout, odměnit je za jejich pomoc. Zavedli jsme tedy bonusový systém se speciálními funkcemi jen pro platící uživatele. Výsledkem však nebyl nárůst vybraných prostředků, naopak! 

Původně se totiž lidé skládali z pouhé lásky k serveru a komunitě, každý kolik chtěl a mohl. Když jsme z příspěvku udělali poplatek, tento vztah se změnil. Ze spolupráce se stal obchod, z podpory nákup. Přemýšlení “kolik mi na této komunitě záleží?” se změnilo v “za kolik mi tyhle bonusové funkce stojí?” Řada zjistila, že je vlastně nepotřebuje a přispívat přestala. Co z toho plyne? Žjeme v době informačního a mediálního přetlaku. Téměř žádný obsah není tak unikátní, aby uživatel snadno nenašel náhradu. Chcete-li jej tedy dokonce přesvědčit, aby vám za něj něco platil, nenamlouvejte mu, že vás potřebuje. Nepotřebuje.

Knížka Smart Pricing formuluje pět podmínek pro vhodnost modelu “zaplať kolik chceš”. Jsem přesvědčen, že internetový obsah naplňuje nejméně čtyři z nich a pro splnění páté vytváří skvělé podmínky. 1. Jeho distribuce se vyznačuje nulovými mezními náklady na dodatečného zákazníka. 2. Lidé se učí, že kvalitu je třeba ocenit, jinak prostě nezvnikne, a chovají se podle toho. 3. Různou “cenu” pro různé zákazníky lze dobře obhájit, není to chucpe podobné dvojím cenám pro cizince a domácí. 4. Tvůrčí činnost je extrémně konkurenční odvětví, což je dáno snadnou replikovatelností. A konečně 5. internet umožňuje vytvoření silného vztahu mezi autorem a konzumentem. Tvůrce se může prezentovat jako skutečná osoba s kompletním profilem, ne jen jako redakční zkratka. Může se čtenáři rozvinout opravdový dialog. [slajdy 8-10]

2. Flattr v Česku raketově roste

Tento měsíc jsme poprvé spočítali, jak si Flattr v Česku vede. Čísla jsou to povzbudivá, meziročně vyrostl na desetinásobek. Z nízkých hodnot se samozřejmě roste snadno, přesto je takový setrvalý růst slibným příznakem, že je o Flattr na českém internetu zájem. Identifikovali jsme na 150 českých webů, které implementovaly Flattr tlačítka, a zpětně spočítali, kolik flattrů za měsíc nasbíraly. Zjistili jsme, že naše práce na evangelizaci služby v Česku funguje. Po dlouhém období praktické neexistence Flattru na českém internetu, se věci začaly měnit v prosinci 2011, Vedle mého malého propagačního spotu se o to zasloužil především František Fuka, který Flattr zařadil mezi zdroje financování svého filmového blogu. O pár měsíců později vznikla skupina Český Flattr, usilím desítky lidí byla dokončena česká lokalizace služby a začali se přidávat další blogeři.

Možná nejdůležitějším je ale vývoj od září. Po normálním letním propadu se totiž Flattr v Česku vrátil k růstu. Zatímco však všechny předchozí nárůsty byly spojeny s nějakou významnou organizovanou akcí – lokalizací, popularizačním článkem, významným novým blogerem – růst v září a říjnu je zcela organický, bez aktivního přispění nějaké činnosti naší komunity. Flattr je tedy na cestě získat si české “early-adopters”. Tento trend může být jen podpořen získáním prvního tradičního média – magazínu Respekt. Věřím navíc, že některá další budou brzy následovat. [slajd 11]

3+4. Zavést Flattr je hračka a komunita umí poradit

I kdybyste snad měli pochybnosti, Flattr má ještě jednu přednost. Jeho zavedení je extrémně jednoduché. Nevyžaduje desítky hodin práce, nevyžaduje vysokou investici, nevyžaduje žádný závazek. Stačí vložit jednoduchý kus kódu a Flattr se postará o zbytek. Narozdíl od placených zdí je levným, neškodným a jednoduše odstranitelným řešením, takže experimentování s ním nestojí prakticky vůbec nic. 

Skupina Český Flattr se svými 130 členy vám navíc umí poradit a pomoci, a to s technickou i praktickou stránkou věci. Flattr není jen nějaký švédský start-up. Má v Česku zázemí a v případě potřeby je komunikace snadná. Ostatně dokládá to i přítomnost Linuse Olssona na CIFu. [slajd 12]

No jo, ale…

• …tohle přece v Česku nemůže fungovat, možná někde v jiných, lepších zemích. Nepodceňujte se, nejsme lakomí. 🙂 Navzdory obvyklému přesvědčení, Češi patří v regionu mezi nejaktivnější přispěvatele na kdeco záslužného, třeba na Kiva.org. Navíc není málo více než nic? Flattr možná není kompletním řešením financování médií, ale nemůže uškodit. Přidat ale pouze tlačítko na web rozhodně nestačí. Musíte svým uživatelům vysvětlit, proč, komu a na co vlastně mají přispívat.
• …komerčnímu médiu nikdo přispívat nebude, novináři jsou za práci placení. Někteří tak možná přemýšlejí, ale mnoho rozhodně ne. Flattr není charita, lidé jej používají z jiných důvodů, než je zabránit hladovění autora. Kvalitní obsah lidé umějí nalézt a ocenit, ani od novinářů (či právě od nich) není samozřejmý. Flattr má samozřejmě větší smysl pro Respekt než pro Blesk. Zásadní však je, že příspěvky by měly být zásadně určeny konkrétním autorům, nikoliv anonymní redakci. K autorovi máte vztah, k mediální společnosti nikoliv.
• …možná jednou, ale teď to nepoužívá dost lidí, nic bychom z toho neměli. Flattr je kvalitní předpřipravený nástroj, ale získat si musíte vždy své vlastní uživatele, nikoliv uživatele Flattru. Není to nový Facebook, kde byste hledali nové konzumenty. I proto je naprosto základní podmínkou správná implementace. Na tlačítko by návštěvník měl narazit přesně ve chvíli, kdy má chuť autora odměnit, nemělo by být ukryté kdesi v menu.

[slajd 13]

Jsme tu pro vás

Zaujal-li vás Flattr, ozvěte se. 🙂 Najdete nás na flattr.cz, twitter.com/flattrcz a facebook.com/groups/flattrcz [slajd 14]