Fotoprocházka po Holešovicích
Mám koníček: prolézat se městem místy, kudy se obvykle nechodí, kochat se pohledy, kterými se obvykle nikdo nekochá. Naposledy došlo na Holešovice. Tuto část Prahy jsem nikdy pořádně nedostal do své vnitřní mapy města. Trefím z Vltavské na Strossmayera, z Nádraží Holešovice na Výstaviště, autobusem i do ZOO, z Letné do Stromovky. Ale z těchto obvyklých koridorů jsem nikdy nevybočil. Minulý týden jsem to napravil a prolezl Holešovice z jednoho konce na druhý. Po cestě jsem si fotil, co mě zaujalo. Roztřesenou rukou na mobil, ale pokud Holešovice také příliš neznáte, třeba vás některé pohledy překvapí.
Nejspíše žádná pražská čtvrť neobsahuje tolik kontrastů. Holešovice procházejí postupnou proměnou z chudé průmyslové části v business centre Prahy. To je osud řady čtvrtí, ale v Holešovice se mi zdají být v jednom ohledu unikátní. Zatímco jinde dochází k zástavbě velkých opuštěných komplexů (Karlín, Smíchov), v Holešovicích stojí moderní domy vedle starých, naleštěné kanceláře vedle těch nejzaplivanějších autodílen, nóblbary vedle hospůdek Na růžku – celé je to takové kouzelně chaotické. Takový mix jistě dlouho nevydrží, peníze si najdou cestu a do 20 let budou Holešovice načinčané a trochu sterilní. Proto stojí za návštěvu ještě dnes.
1/ Kubismus je v Praze unikátem, proč na něj čeští architekti nenaváží jakýmsi neo-kubismem? Vždyť dnešní styl k tomu přímo vybízí, důraz na jednoduchost, geometrické tvary… Nu nejspíše mi něco uniká, architektuře dost nerozumím. Ale tenhle dům se mi líbí, takhle nějak by to mohlo vypadat.
2/ No prostě krásný. Naživo ještě hezčí.
3/ Z fotky to není úplně patrné, ale strom vyrůstá ze země v ďolíku, o půl metru níže než je okolní terén. Zatímco vše ostatní mohlo být zarovnáno podle záměru, strom musel být zachován.
4/ Pražská marína! Bortící se podpěry jsem nefotil, ale tenhle pohled je dokonalý. luxusní bydlení s výhledem na suchý dok. Jednou to ale opravdu bude hezké místo.
5/ Holešovický přístav a železniční trať, po které se už nikdy jezdit nebude.
6/ Holešovice by se Hitlerovi ubránily!
7/ Potřebujete si zavolat?
8/ Další skvělé bydlení, tentokrát s výhledem na překladiště písku, štěrku, suti. Holešovický přístav by měli také zastavět, záliv by jistě pražská smetánka využila pro jachty. Ostatně nebyl by to krásný městský dopravní prostředek? Pokud jej zastavět nejde kvůli záplavovým oblastem, měl by být parkem. Překládat písek můžeme i na méně urbanizovaných místech někde po proudu. Mělník? 🙂
9/ Zpět to nitra Holešovic. Až bude mít tenhle dům čerstvou žlutou fasádu a géčkovou restauraci V hájích nahradí Stella Artois Bar, ztratí hodně kouzla.
10/ Labyrint nastojato, aneb kudy propadne kulička? Krásné bydlení s krásným výhledem.
11/ Dopaden. Bývalý holešovický pivovar sice hostí Ringier, ale pán na ulici čte lepší bulvár.
12/ Kancelářské krysy míří do práce. Nové Holešovice.
13/ Partie naslepo. Černý dá mat třetím tahem.
14/ Je v tom skryta nějaká ironie, že všechny křivácké pražské radnice volí v logu smajlíka?
15/ Spousta velkých, těžkých betonových bloků, na první pohled zcela bezúčelných. Nebo je to moderní skulptura?
16/ Hlavní bulvár uprostřed Holešovic: Argentinská.
17/ Paměť města se v noci obnovuje.
18/ CrossClub je jako sen.
19/ Velká část Holešovic čeká na sekeru. Nebo na orky.
20/ Než se dočká, nachází se mezi nádražím a Argentinskou…
21/ …obrovské golfové odpaliště! Těch pár kroků od steampunkového CrossClubu k bílým botám a límečkům nemůže být větším kontrastem.
22/ O kousek dál už jsme ale zase zpátky z trávníkové upravenosti. Jdi ven, jsi-li venku!
23/ I takový pohled nabízí vnitřní Praha – kousek od bubenského nádraží.
24/ Až se mě budou příště kamarádi ptát, kde v Praze najít nejlevnější hostel, pošlu je sem. Ve vlastním zájmu zamykat.
25/ Taková malá náves. Nedominuje jí však kašna, ale pohledný periskop větrací šachty.
26/ Pozor vlak.
27/ Procházka po kolejích?
28/ Stromy patří do lesa, město má být hezky betonové a plné aut.
29/ Zatímco o pár metrů dál lidé v kšiltovkách odpalují jeden míček za druhým, tady ve stínu u trati je lepší jen tak posedět.
30/ Končíme u parkhotelu. Vždycky jsem si myslel, že parkhotel znamená hotel s parkovištěm, a nechápal, co je na tom tak speciálního. Co jsem si ale také mohl myslet jiného? Okolo jsem projížděl pouze izolován v autě, že o pár metrů dál začíná Stromovka neměl ponětí. Když se pohybujem v koridorech, leccos nám unikne.
