Z pamětí senilního kaňoura (10) – Pavlínka

Na pěkných nohou měla silné podkolenky a kotníčkové, semišové botky.“Ahoj,“ pozdravila, když si sedla vedle mě a pak políbila na tvář. Rozjeli jsme se na výpadovku a celou cestu jsme spíš mlčeli. Ona se jen zeptala, kde máme chatu, jak je to daleko a podobně. Já odpovídal…